Vyšla jsem ven bosýma nohama. Mám bolest. Jdu zelenou trávou s krůpějemi ranní rosy. Tráva je mokrá a zem tak teplá.
Dívám se na okolní les; osiky se třepotají v mírném větříku. Dnes je krásný, slunečný den. Na obloze proplouvá pár drobných mráčků.
Najednou zjišťuji, že Matka Země si moji bolest vzala. Odešla do jejího lůna. Já jsem celistvá, tak jako Ona. Jsem s ní zajedno. Dokonale chápu i její bolest, je také v určitý okamžik nekonečná; a v ten příští okamžik je v bodu nula.
Přejme jí i sami sobě bod nula. Přes ukotvení dojdeme tam, kde máme být. A tam buďme.
P. S. Stáhněte si zdarma checklist : https://masazeanjel.cz/bolest-zad-to-uz-neznam/