Dovol si to.
Okolo nás každý den probíhá spoustu změn. Příroda se mění ze dne na den. Vše se zdá rychlejší.
Čas se nezměnil, jen se nám zdá, že rychleji kvapí. Najednou vidíme, že na nic nezbývá čas, děti jsou najednou moc velké, rostou nějak rychleji a my v tom kolotoči nepostřehneme, že i my se měníme. Jedna moje část chce jen tak být… aby vše bylo neměnné, klidné a stálé.
Ale změna tu je a tlačí na nás, to staré je třeba opustit. Otevřeme se tomu novému.
Vynechme slovo „měl/a/ bych“ a nahraďme slovy „mohl/a/ bych“. Nechtějme se stresovat a tlačit na sebe…zbyl by nám ustrnulý výraz.
Raději s klidným vědomím přijměme tu změnu a nechejme ať život podpoří náš růst.